Přesun do kempu

Vydali jsme se do oblasti Adamov na Slovensku za naší novou partou kempařů. Šlo o nefalšovanou a událostmi nabytou cestu do zahraničí. Přesun do cílové oblasti byl dlouhý a komplikovaný, proto jsme jeli na noc s mezipřespáním u babičky Haničky z Hodonína. Tím se cesta rozpůlila a my měli vyhlídku na fajn nocleh. Na benzinových pumpách jsme si na mapách ukazovali, kde zrovna jsme a bavili se, jak rychle se po tom širém světě pohybujeme. Protože jsme jeli rovnou do postele, odpovídalo tomu naše cestovní ošacení, při jehož výběru jsme vsadili na pohodlné domácí pyžamo. Sobotní snídaně se podávala u strejdy Karla a tety Evy, kteří mají haciendu těsně nad zemí a žádný výstup na Everest se při jejich návštěvě podstupovat nemusel. Jedině tak jsme si mohli dopřát dobroty z přivezených zásob. Pak jsme se rozjeli dál za hranice České republiky a za ranního kuropění byli na místě. Kemp teprve vstával. Přesun do kempu se zcela zdařil. Dokonce i podle plánu! A také zážitky byly…

Babička Hanička z Hodonína bydlí v osmém, nejvyšším patře činžáku. Je to krásné místo. Jen zrovna nejel výtah. Výstup po schodech něco kolem půlnoci, kdy jsme dorazili, vydal za výpravu na nejvyššího horu světa Mount Everest. Funěli jsme jako kompresory a takt nám začal vynechávat někde od 4. patra. Páááťa, který má z nás nejkratší nožičky a tedy je musí na schodech nejvíce zvedat, si toho všiml a tu a tam zahlaholil nějaký komentář cvičence v mrtvém tahu. To je okamžik, kdy taháš činku, ale už vůbec necítíš, že ji taháš, jak jsi vysílený. Řval kolem jako na lesy a pranic nedbal, že celý činžák už dávno spí. Nahoře u babičky v obydlí jsme byli rádi, že jsme dole v autě nenechali nic, co bychom nezbytně potřebovali, protože nebylo nosiče, který by se nějak aktivně hlásil, že pro to skočí.

Haciendu strejdy Karla a tety Evy vzali kluci útokem. Na co dohlédli, na to sahali, prozkoumávali, prolézali a přemísťovali. Nakonec se shodli, že je to u strejdy Karla a tety Evy zajímavé a že není třeba někam dál jezdit. Kralovi vynechalo srdce překvapením asi jako nám včera v noci při výstupu do osmého patra. Teta Eva skryla podobnou reakci za vlídný úsměv zbožného přání, aby se navrhované nenaplnilo. Všechny jsme zachránili hromadným přesunem na Slovensko do kempu.