01. 05. 2025 | TabuliShléd a RukuTasil, náš prvorozený klouček Marťa (9+ roku) nás, coby obstojný třeťák, vzal do školy na slavnostní večeři. Dobré to bylo!
Líbezná základní škola v Líbeznicích, kam Marťa chodí, každoročně pořádá společenskou večeři. Je to prima událost, protože se rodiče mají možnost potkat, pohovořit a dát si do nosu dobroty, kterými nám škola krmí děti po celý školní rok.
“Já bych si pro takové jídlo klidně jezdila také!” pochvaloval si můj skvostný kvítek, žena a panovnice Táňa u večeře. Jídlo bylo vážně dobré. Obsluha vlastní, tedy člověk si musel vzít tác, obejít si usměvavé kuchařky, pobrat talíře, vystát frontu na pití. Nic, co by běžný Evropan nezvládl.
Páááťa (6+ let), obstojný navštěvovatel mateřské školy, mrkal na drát. Škola se mu moc líbila už při nedávném zápisu, ovšem jídelna a stravování ho přesvědčilo natolik, že prohlásil: “Do této školy chci chodit!”. Marťa se také činil a všechno nám ve školní jídelně ukazoval, provázel nás taji a kouzly, které vlastně ani taji a kouzly nebyly, protože všechno bylo vidět a bylo to dostupné každému. I tak nám to Marťa s radostí a potěšením ukazoval. Byl to vskutku vzorný průvodce! Měli jsme se s ním moc dobře ve škole na véči. Marťo, děkujeme!