Ležím si tady jako frajer

Páááťa je neposeda, takže nějaká polehávačka, u které nečinně leží, je u něj spíše předzvěstí nějaké větší bujaré aktivity než známkou lenosti. Je nečitelné, co přijde, ale je jisté, že něco přijde. Do klidové polohy blažené nečinnosti se Páááťa vrhá snadno a rychle. Většinou mu k tomu stačí nějaké dost neobvyklé místo a trocha představivosti.

Pozornost vzbudil při lehu vertikálním, tedy kdy byl vesměs ve stoje, na kmeni stromu. Sice nešlo o žádnou polohu ležícího rekreanta, ale Páááťa si to pochvaloval. Poněkud větší rozruch vzbudil při pozorné prohlídce našeho vozu. Do zadního kufru osobního auta padl jako partyzán do krytu. V neskrývané spokojenosti nad prostorem, který v zadním kufru auta máme, prohlásil vozidlo za karavan, zadní kufr za svůj pokoj a že tam bude spát, bydlet, a tak.
“Ležím si tady jako frajer,” pravil na vysvětlenou a dožadoval se schválení jeho nároku na karavan. Také připomněl, že by chtěl na to klid.