Doma ve stanu

V rámci příprav na tábor a jednu dobrodružnou akci, na které jsme chtěli s Marťou přespat v divočině, ale kvůli dešti z toho sešlo, jsme postavili stan. Abychom v něm mohli v klidu přenocovat a zároveň nám to maminka nemohla z přirozené obavy o dítě zakázat, postavili jsme stan na nejbezpečnějším místě na světě - v dětském pokojíčku! Rozměrově to bylo natěsno, zážitkově nedostižitelné!

Umístění stanu v dětském pokojíčku na komfortu mnoho nepřidalo. Oproti stavění stanu v přírodě na nás akorát nefoukalo. Jinak bylo vše jako v lese, to znamená, že bylo třeba vysbírat podloží, aby člověk neležel na něčem malém, tvrdém a píchajícím. Takových věcí bývá v dětském pokojíčku požehnaně. Hlavně, když spěcháte naboso k oknu. To je jako cesta minovým polem!

Kluci vydrželi spávat ve stanu celý týden! Ráno se probudili, popadli školní aktovku a mazali se do školy učit. Večer zase zpátky zdivočeli, zalezli do spacáku a nechali si něco parádně dobrodružného zdát. Ve stanu se totiž zdají jenom samé dobrodružné věci. A je úplně jedno, že jsme doma ve stanu!