Čert na kytaru hrál a Káči se nebál

Naše první vystoupení nás zavedlo do malebné hospůdky rodové kamarádky Kristýny. Byla to malá, útulná knajpa s výhledem na Prahu, na metro a paneláky. Rovnou před hospodou začínal les. Lepší umístění jsme si nemohli přát. Co by za to dal Cimmrman! V případě hudební kalamity se dalo zdrhnout do tmy lesa. Na druhou stranu jsme museli být připraveni, že v publiku budou lesní muži a divoženky.

Publikum na nás reagovalo vesměs pozitivně. S množstvím vypitého piva se přidávalo čím dál více Karlů Gottů, kteří se nebáli zpívat hluboko, vysoko, mimo slyšitelné zvukové spektrum a dokonce i mimo výseč zpívané písničky. To znamená, že tito lidé dokázali zpívat úplně jinou píseň bez toho, aby je to vyrušovalo nebo si toho všimli. Ach, ten alkohol, to je síla. A kdyby jen zpívali! Oni přišli za námi a v rytmu známých písní tancovali zcela neznámé tance, které se daly popsat jako třasák, dupák, a klopýták.

Na mikrofon naší zvučné aparatury jsme zprvu zpívali spolu s Bělobou. Všechna čest zpívat s vystudovanou operní pěvkyní, která drží hlas pevně na uzdě, zatímco pro mne je každý další dvojhlas dobrodružstvím jestli nesklouznu na její tóninu a nesebezavraždím se, protože zpívá výš než já, nebo uteču do textu, který není v písničce můj. Buď nám to neskonale šlo, nebo to budilo dojem, že už může zpívat každý, dočkal se mikrofon dalších dvou pěvců - našeho Marti (9+ let) a Páááti (6+ roku). Oba při pěveckém přednesu nasadili tvář vážnou a důstojnou a hlas měli pevný a šťastný. Vedli si vážně dobře. Hodně dobře zpíval i malý Mates od Běloby. Ten těch našich písniček ale znal!

Hláška večera přišla od nejmladší dcery Běloby. Z našeho rodu zná hlavně mého bratra Oldřicha, se kterým jsme si vizuálně i gestikulací hodně podobní : “Mámí, kdo s tebou zpíval? Připadal mi jako ostříhanej Olda, co vyměnil manželku, děti a taky trochu obličej…”. Pro takové zážitky je hřích nejít znovu, že? A tak už plánujeme další vystoupení.

Veklý dík patří Káče za organizaci, Kristýně za útočiště, panímámě z kuchyně za výtečnou kuchyni, Hughovi za doprovodný zpěv a nečekaný tanec, dětem za radost a zážitky a ostatním za příjemnou hospodskou atmosféru!